Osobu nedávno zesnulého Ernsta Zündela není třeba českým zájemcům o problematiku sv. Holocau$tu představovat. Naopak o Zündelově ženě Ingrid toho ví i poučené české publikum spíše málo. Nejenže coby zakladatelka a správkyně Ernstových internetových stránek „The Zündelsite“ a vydavatelka jeho oběžníku nedocenitelnou měrou přispěla k úspěchu životního díla tohoto velkého muže, ale sama byla také úspěšnou autorkou, jakož i zapálenou bojovnicí za právo svobodného slova.
Narodila se v roce 1936 v obci Moločansk v ukrajinské části tehdejšího Sovětského svazu do rodiny německých menonitů – křesťanského hnutí tzv. „novokřtěnců“, jež se chápou jako třetí cesta reformace po katolictví a protestanství. V roce 1943 následovala její rodina z východní fronty se stahující Wehrmacht, načež skončili jako uprchlíci až na předměstí Berlína, kde strávili poslední dny Druhé světové války. Do roku 1948 žila mladá Ingrid na různých místech Německa, až nakonec v témže roce emigrovala do Paraguay, kde se poprvé provdala a porodila první dítě. Po krátkém intermezzu v Kanadě, kde od r. 1960 necelých sedm let pobývala, se nakonec usadila v USA, kde vystudovala dětskou pedagogiku, ze které na University of the Pacific získala doktorát.
Se svým pozdějším mužem Ernstem Zündelem se seznámila až počátkem 90tých let min. století. Jiskra byla tak silná, že velmi rychle přesídlila za ním do Kanady, kde po jeho boku technicky a organisačně zajišťovala chod jeho revisionisticko-publicistické činnosti. Po několikaleté spolupráci se v roce 2000 stala oficiálně jeho ženou. Jelikož se v té době začala nad Zündelem stahovat mračna a nebylo již pochyb, že kanadský stát jej kvůli jeho osvětové (!) tvorbě vydá do SRN, kde na něj čeká politický monstrproces, rozhodla se Ingrid k přesídlení zpět do Ameriky. Tvrdohlavý Schwarzwalďan ji po krátkém váhání následoval.
Zbytek už je dobře znám: Roku 2003 byl Zündel deportován do Kanady, jelikož mu vypršelo povolení k pobytu v USA a nové mu nebylo uděleno. V Kanadě do r. 2005 čekal ve vazbě na předání spolkovoněmeckým soudům, které jej odsoudily k dalším pěti letům vězení. Jeho žena z bezpečnostních důvodů sdílela osud svého muže jen na dálku z USA. Od té doby již bylo Ingrid Rimland-Zündelové de facto znemožněno žít po Ernstově boku. Ten byl sice v roce 2010 propuštěn z vězení, avšak nikdy více nezískal americké visum. Jeho žena, státní občanka Spojených států, zase nemohla za ním do Německa, neboť tam na ni místní demokratický (?!) režim čekal s trestním procesem s hrozbou několikaletého kriminálu. Její zločin: publikování neobvyklých historických informací. Ingrid a Ernst tak byli nelidskou, pseudodemokratickou mezinárodní chobotnicí donuceni scházet se jen párkrát ročně po hotelích různých středoamerických států a Mexica. Nadosmrti.
Její spisovatelská tvorba, ač žánrem románová, nesla vždy prvky autobiografie. Zde je třeba zmínit především její novelu „The Wanderers“ (1977), jež líčí decimaci pacifisticky orientovaných menonitů v Rusku během bolševické revoluce a pozdějšího Stalinova teroru. Kniha „The Furies and the Flame“ (1984) je čistě autobiografickým dílem popisující život imigrantky, jež bojuje s osudem svého handicapovaného dítěte, které se jí nakonec podaří vychovat v samostatného, plnohodnotného jedince. Za vůbec největší literární počin lze bezesporu označit její třídílný román „Lebensraum“, ve kterém detailně líčí osud v Rusku se usadivších minonitních Němců, civilisujících svoji novou vlast.
Ingrid Zündelová následovala svého, v sprnu tohoto roku zesnulého manžela o pár měsíců později. Za Světlem odešla předevčírem v USA ve státě Tennessee. Svému muži nemohla jít ani na pohřeb.
Ruhe in Frieden!